Pro
zdravotníky
Pojem Relativní energetická nedostatečnost ve sportu byl Mezinárodním olympijským výborem představen poprvé představen roku 2014. Popisuje narušení fyziologických funkcí organismu (viz obrázek), jejichž etiologickým faktorem je nízká energetická dostupnost (EA). EA pak představuje rozdíl mezi energií přijatou ze stravy a energií vydanou během záměrné fyzické aktivity. Výsledná hodnota je pak vztažena na beztukovou tělesnou hmotnost a podává informaci o množství energie, která sportovci zbývá pro pokrytí jeho fyziologických funkcí.
Evoluce
Jak se koncept RED-S vyvíjel?
Změny tělesných funkcí u sportovců, spojené s intenzivními tréninky, byly předmětem výzkumu již dlouhou dobu – prvotní teorie věřily, že tyto abnormality způsobuje stres z fyzické aktivity jako takové, nebo že etiologickým faktorem je příliš nízké procento tělesného tuku. Tyto hypotézy však byly vyvráceny a roku 1985 byla za možný spouštěč poprvé označena energetická dostupnost.
Na tyto události pak navazoval vznik konceptu Ženské atletické triády, která ve své pozdější verzi zahrnovala tři základní symptomy: poruchy menstruačního cyklu, narušení kostního zdraví a nízkou energetickou dostupnost. Výzkum však poukazoval na to, že problematika nízké energetické dostupnosti ve sportu je ještě o mnoho složitější.
Vědci tak hledali nový přístup, který by tyto skutečnosti popisoval komplexněji a byl vhodný jak pro atlety ženského, tak i mužského pohlaví. A tak byl, jak již bylo zmíněno výše, v roce 2014 konečně představen termín RED-S.
Jakých nástrojů může být k identifikaci RED-S využito?
V současné době neexistují jednotná kritéria, která by diagnózu RED-S jasně vymezovala, rizikového sportovce lze však identifikovat skrze skóre dotazníkových nástrojů, analýzu specifických biomarkerů a také vyloučení manifestace jiných onemocnění.
Dotazníkové nástroje mohou být využity v široké populaci atletů a jsou tak velmi praktickým a jednoduchým způsobem primárního screeningu a záchytu ohrožených atletů. Je však třeba mít na paměti, že by v diagnostice RED-S neměly sloužit jakožto konečný nástroj, a pozitivní výsledek dotazníků je pak nezbytné doplnit komplexnějším vyšetřením. Příklady ve výzkumu využívaných dotazníků uvádí tab. 1.
Specifičtějším, přesnějším a komplexnějším způsobem identifikace přítomnosti RED-S je pak sledování specifických biomarkerů. Výsledek laboratorního vyšetření je nicméně rovněž nutné hodnotit v širším kontextu, přihlédnout k možné individualitě každého atleta a rovněž počítat s větší časovou i finanční náročností těchto procesů. Příklady nejčastěji využívaných biomarkerů uvádí tab 2.
RMR
| Detailnější informace | Příklady studií, ve kterých byly tyto metody použity |
| mRMR |
Compher et al. (2006) Areta et al. (2019) Weir (1990) Stenqvist et al. (2020) |
| pRMR | Cunningham (1980) based on Thompson and Manore (1996) |
| RMR ratio | De Souza et al. (2008) |
Antropometrické údaje + BMD
| Detailnější informace | Příklady studií, ve kterých byly tyto metody použity |
| Hmotnost |
Kerr et al. (2016) Nattiv et al. (2007) Mountjoy et al. (2014) Stenqvist et al. (2020)
|
| BMI | |
| Fat free mass | |
| Fat mass | |
| BMD (bone mineral density) |
Analýza krevních vzorků
| Detailnější informace | Příklady studií, ve kterých byly tyto metody použity |
| Testosteron volný |
Stenqvist et al. (2021) Stenqvist et al. (2020)
|
| Testosteron celkový | |
| Kortizol | |
| T3 volný | |
| Cholesterol celkový | |
| LDL | |
| Insulin |
Heikura at al. (2018) Stenqvist et al. (2020)
|
| IGF-1 | |
| Estradiol | Heikura at al. (2018) |
| Sex hormone binding globulin |
Stenqvist et al. (2020) |
Energetická dostupnost
| Detailnější informace | Příklady studií, ve kterých byly tyto metody použity |
| Výpočet dle rovnice | Heikura at al. (2018) |
Výkonnostní parametry
| Detailnější informace | Příklady studií, ve kterých byly tyto metody použity |
| VO2peak |
Stenqvist et al. (2020)
|
| Funkční prahový výkon | |
| Maximální pracovní rychlost |
Jaká je vaše role v procesu prevence, diagnostiky a prevence?
Vědecké práce poukazují na to, že potenciál Relativní energetické nedostatečnosti ve sportu (RED-S), jakožto nejperspektivnější a nejkomplexnější koncepce EA, dosud není zcela naplněn. Současný přístup totiž zapomíná na nezbytnost holistického pojetí a vytvoření centralizovaného přístupu k řešení prevence a terapie RED-S.
Z toho důvodu je potřeba zaměřit se právě na kooperaci mezi jednotlivými lékařskými i nelékařskými obory a vytvoření multidisciplinárních týmů, které by umožnily komplexní pohled v přístupu k EA a RED-S.
Přestože je tato spolupráce velkou výzvou pro samotné sportovní organizace, trenéry, atlety, rodiče nezletilých sportovců i potřebné lékařské či nelékařské obory, potenciál, který tato vize nabízí, je obrovský. Umožní totiž ještě detailněji prozkoumat všechny složky syndromu RED-S a možná i objevit nové, prozatím neznámé, souvislosti. Schopnost předcházet rizikovým situacím, včas rozpoznat hrozící nebezpečí a mít se kam obrátit pro kvalifikovanou a komplexní pomoc, je totiž aktuálně v procesu řešení celého konceptu RED-S stěžejními, avšak stále nedostatečně pokrytými body. Vytvoření komplexního pojetí RED-S, tvorba multidisciplinárních týmů a zařazení primárního screeningu RED-S do periodických sportovních prohlídek je tak nevyhnutelnou součástí zkvalitnění péče o ohrožené sportovce a prevenci vzniku závažných zdravotních komplikací.
PRO
SPORTOVCE
Co je syndrom RED-S?
PRO
RODIČE
Jak poznám syndrom RED-S?
PRO
TRENÉRY
Čeho si všímat u sportovců?